Nová výzkumná stanice v Senegalu

Tisková zpráva

V Senegalu vznikla nová výzkumná stanice. Využívat ji budou i čeští vědci, kteří se zasazují o ochranu antilop

Na světě žije posledních 250 jedinců západního poddruhu antilopy Derbyho. V Senegalu je už téměř 25 let pomáhá chránit skupina českých vědců z České zemědělské univerzity v Praze. Posledním útočištěm těchto největších antilop světa je národní park Niokolo Koba. Do jeho srdce se Češi vypravili mimo jiné proto, aby otevřeli novou výzkumnou stanici Assirik.

"Pro nás jde o strategické místo. Strážní kemp Assirik, kde nyní stojí nová výzkumná stanice, je nejbližším místem od posledního zdokumentovaného výskytu antilop Derbyho na světě," říká docentka Karolína Brandlová, předsedkyně českého spolku Antelope Conservation, který v Senegalu působí už čtvrtstoletí. "Vzhledem k tomu, že nikde jinde už antilopy Derbyho ve volné přírodě nenajdeme, je otevření základny Assirik vědcům naprosto klíčovým krokem."

Výzkumná stanice v jednom z největších národních parků západní Afriky vznikla díky dotaci Ministerstva zahraničních věcí, zapojení Velvyslanectví ČR v Senegalu a spolupráci s místní ochranářskou organizací Panthera Senegal.

"Když jsme v Niokolo začali působit, nebyli tu téměř žádní lvi. Díky spolupráci se strážci národního parku jsme udělali kus práce, snížili pytláctví a tím jsme zvýšili populaci nejen lvů, ale i dalších velkých savců - například buvolce, buvola, antilopy koňské nebo právě antilopy Derbyho," vysvětluje Chele Martinez, vedoucí projektu Panthera Senegal.

Díky podpoře České republiky byl tábor, který může přispět k hlubšímu poznání ohrožených druhů, vybaven vším potřebným pro ochranu a výzkum. "Zbudovali jsme zde pět betonových platforem, na kterých budou stát stany pro výzkumníky. Pořídili jsme satelitní telefon, GPSky a solární panel potřebný pro chod základny. Zároveň jsme zlepšili sociální zázemí a přístup k vodě. Díky tomu je kemp připraven na to, aby sem začali ještě více jezdit studenti a vědci z celého světa a pomohli tak podpořit ochranu místní biodiverzity," dodává Chele Martinez.

Velkou zkušenost s výzkumy v Senegalu má profesorka Pavla Hejcmanová z České zemědělské univerzity v Praze. V Niokolo Koba se účastnila již několika mezinárodních výzkumných programů. Zatím posledním bylo letecké sčítání zvěře v národním parku v roce 2018.

"Do Senegalu jezdím od roku 2000 a vidím ten vývoj – jak se mění řízení parku, motivace místních strážců, fauna, ale i podmínky, v jakých mohou vědci a ochranáři pracovat. Niokolo Koba je domovem mnoha jedinečných druhů, včetně antilopy Derbyho, jejíž populace je kriticky ohrožena," vysvětluje prof. Pavla Hejcmanová. "V rámci posledního leteckého sčítání jsme bohužel žádné Derbíky v parku nezaznamenali. Z fotopastí, které jsou umístěné na různých místech národního parku, naštěstí data máme. Díky tomu můžeme odhadnout, že populace antilop Derbyho se pohybuje v řádu dvou set jedinců. Tím, že Niokolo je posledním místem výskytu těchto největších antilop světa, je to velmi křehké číslo," upozorňuje.

Čeští vědci sdružení ve spolku Antelope Conservation se proto nyní zaměřují na analyzování dat z fotopastí. "V budoucnosti bychom rádi přidali ještě další fotopasti přímo do míst, kde se antilopy vyskytují. Věnujeme se také sběru trusu antilop, ze kterého můžeme díky genetickým analýzám získat informace o stavu populace. Zajímáme se ale i o složení trusu lvů, protože z něj dokážeme například zjistit, zda jsou antilopy jejich preferovanou kořistí," vysvětluje Karolína Brandlová a dodává: "Naše expertízy postupně rozšiřujeme o další druhy antilop. A přáním do budoucna je antilopy obojkovat – tedy pomocí satelitních obojků sesbírat co nejvíce dat, které nám prozradí více o pohybu a životě jednotlivých zvířat. Jde bohužel o nákladnou operaci, kterou nelze realizovat bez silných partnerů. Na to si tedy budeme muset asi ještě chvíli počkat," vysvětluje předsedkyně spolku Antelope Conservation, Karolína Brandlová.

Národní park Niokolo Koba má rozlohu 9 tisíc km2 a pro pochopení situace mnoha jedinečných druhů zvířat je otevření vědecké základny Assirik zcela zásadní – vědcům pomůže zodpovědět mnoho klíčových otázek pro ochranu kriticky ohrožených druhů, zároveň povede i k lepšímu poznání vzácného ekosystému.